Moje zájmy, koníčky a jorkšírka Barunka

Prosinec 2017

Ať se daří v novém roce

29. prosince 2017 v 9:30 Tak jde život
Uteklo to jako voda a před námi je další nový rok. Všem milým návštěvám mého blogu přeji, ať je ten příští rok spokojený , klidný, plný úspěchů a splněných přání a hlavně plný zdraví, protože zdraví, to je v životě opravdu to nejdůležitější.
Spolu se mnou přeje samozřejmě i Barunka



S rakvičkou do rakvičky?

23. prosince 2017 v 9:30 Vaření, smažení, pečení
Můj muž měl v jedné bezlepkové prodejně objednané rohlíky, veku a vánočku. Šli jmse si objednávku vyzvednout a všimli jsme si, že mají i rakvičkové korpusy. Máme je rádi, tak jsme si je koupili. I běžné rakvičkové těsto je vlastně bez lepku a proto mě zajímalo složení. Ještě teď mám oči vykulené jako Hurvínek. Co to je pohonná hmota (propan, butan) ? To znám jako bombu, kterou používáme na chatě ke sporáku.
Mám tomu fakt rozumět jako s rakvičkou do rakvičky? Tak to jsem asi měla koupit ještě pár věnečků ...



Ten váš je určitě nejlepší

21. prosince 2017 v 14:00 Tak jde život
Tak už je to opravdu tady, v ulicích se objevují kádě, kde se chudáci kapříci připravují na svojí posledni cestu, cestu na naše štědrovečerní stoly. Ne v každé rodině se připravuje kapr, ale bramborový salát téměř určitě ano. A v každé rodině mají ten nejlepší na světě. Co rodina, to trochu jiná příprava. Někdo přidává hrášek i tvrdý sýr, někdo používá místo majonézy jogurt, někde dávají vajíčka a jinde zase ne.
Jeden pražský šéfkuchař dokonce tvrdí, že do salátu nepatří salám! To si teda fakt představit neumím. I když představit ano, ale to už by nebyl ten pravý bramborový. U nás se dává a ještě to musí být gothaj.
Při pátrání po historii této lahůdky se zdá, že náš vánoční salát má kořeny v Rusku. Velmi podobný je tam známý pod názvem Olivje, podle jména kuchaře, který v 19. století připravoval salát pro nejvyšší patra moskevské společnosti.
V Čechách se začal na svátečních tabulích objevovat až na přelomu 19. a 20. století.
V kuchařce M.D. Rettigové je recept s využitím zbytků z minulých dnů, který současný bramborový salát připomíná. Rettigová radí smíchat zbytky šunky, uzeného jazyka či studené pečeně s majonézou a přidat za tepla pokrájené brambory s cibulí.
V další známé kuchařce Marie Sandtnerové už jsou na salát uvedeny dokonce čtyři recepty.
Ať už recept pochází odkudkoli, bez bramborového salátu si štědrovečerní večeři představit neumím. U nás se ještě ke smaženému kaprovi podává, kromě citronu, čerstvě nastrouhaný křen, a to je teprve dobrota.
Tak si nechte chutnat, protože právě ten váš salát bude určitě nejlepší na světě. Náš teda ano.



Adventní procházka

18. prosince 2017 v 9:30 Tak jde život
Sluníčko za okny nás vylákalo na dopolední procházku. Vyrazili jsme na Vinohrady do Havlíčkových sadů. Nemáme to daleko a protože jsme tam nebyli už opravdu dlouho, byla volba jasná.
Havlíčkovy sady neboli Grébovka je celkem rozlehlý anglický park. V areálu je nádherná novorenesanční vila, Pavilon, vinice s Viničním altánem, Grotta a dvě usedlosti Horní a Dolní.
Po smrti majitele Gröbeho zpřístupnili dědicové areál veřejnosti za poplatek, na čas ho také pronajali císařské rodině Habsburků. V roce 1905 odprodali dědicové vilu i s pozemky vinohradské obci, která celý areál zpřístupnila pod názvem Havlíčkovy sady.
Dvoupodlažní vila sloužila za druhé světové války jako sídlo Hitlerjugend, od roku 1953 to byl Dům pionýrů a mládeže.
V současné době je v prostorách vily vzdělávací středisko, výzkumné centrum a knihovna.
Pavilon byl také kompletně zrekonstruován a nyní slouží jako zahradní kavárna i s replikou historické kuželkové dráhy.
Nádherná je umělá jeskyně Grotta a Viniční altán v poměrně rozsáhlé vinici, kde se, mimo jiné, koná každoročně Vinohradské vinobraní.
Park, který je dalším krásným koutem Prahy, určitě za procházku stojí. Na jaře a v letních měsících bude procházka určitě ještě příjemnější.



Vybírat dárky je umění

13. prosince 2017 v 8:20 Tak jde život
Vánoce už se blíží celkem rychle, řekla bych, že hodně rychle a na výběr dárků zbývá čím dál méně času. V této disciplíně jsem nebyla nikdy žádný odborník , v originálním výběru už vůbec ne. Vrcholem mé originality byly dárky, dávané pro mé blízké, opravdu důkazem mého "umění". A tak se téměř se železnou pravidelností pod stromečkem objevovaly bačkory, sada mýdel, ponožky, kombiné případně zástěra. Přesto měli obdarovaní pokaždé radost a Ježíškovi děkovali.
Vybrat vhodný dárek je opravdu umění a jsem přesvědčená, že na jeho ceně vůbec nezáleží. A už vůbec neplatí úměra čím dražší dárek, tím větší radost obdarovaného. I když můžeme vybírat dárky opravdu netradiční např. seskok padákem, let balonem nebo pobyt s lázeňskými procedurami, obrovskou radost stejně udělá dárek vlastnoručně vyrobený nebo dárek s jednoduchým nápadem, vymyšlený a vytvořený přímo na tělo.
K tomu, abychom udělali velkou radost, stačí někdy docela málo.
Mého muže kdysi velmi potěšil prakticky malý dárek od dcery. Mezi spoustou rodinných fotek objevila jednu, na které byl můj muž, tehdy asi čtyřletý, se svými rodiči v Praze na Václavském náměstí. Fotku schovala, dala zarámovat a dárek byl na světě. Od té doby má své trvalé místo na poličce v ložnici.
Dokonce i peníze se dají darovat jinak než v obálce. Stačí porcelánová nebo keramická pokladnička-prasátko. Darovanou částku rozměníte na 50ti koruny, naplníte prasátko, zabalíte do celofánu s pěknou mašlí, a tak trochu tradiční-netradiční dárek je na světě. U mých dětí úspěch měl. Tady by ta úměra zřejmě zafungovala, čím větší prasátko, tím více se do něho vejde.
Prožívejte klidné adventní dny s vůní františků, purpury, světlem svíček a dobrou náladou. Ani ten úklid není třeba přehánět.



Poslední prázdniny

9. prosince 2017 v 9:30 Hrátky s češtinou
Protože je třeba občas provětrat mozkové závity, opět jsem si vyzkoušela napsat krátké povídání na jedno písmeno.
Tentokrát jsem si vybrala "P".
Není to tak úplně jednoduché, a proto si občas beru na pomoc slovník. Písmenko, které mi zatím dalo opravdu zabrat, bylo
písmeno "Č", přesto se mi krátké povídání sepsat podařilo. A teď opět písmenko "P".

Pepa, poťouchlý přítel Patrika Pantoflíčka prožíval poslední prázdniny. Přitažlivý pediatr právě podepsal placenou práci předsedy představenstva pražské polikliniky. Přestřihl pomyslnou pásku, primáři Patočkovi předložil přijímací protokol, přivítal pozvané přátele, potažmo početné příbuzenstvo.
Přivezl perfektní pohoštění, pekárna poslala preclíčky, Postřižinský pivovar pivo, přivezli pěkně promaštěnou pravou podkrkonošskou pečínku.
Pijácká party pokračovala po půlnoci pořádnou pařbou. Přátelé prozpěvovali přisprostlé písničky, Patrik připálil Pepův přijímací protokol, příbuzní prozřetelně prchli po první plamenné potyčce.
Pijani padli po páté. Potom převzala patronát policie.



Parfém v podezření

5. prosince 2017 v 9:30 Divadlo
Divadlo Radka Brzobohatého vstoupilo do nové sezony nejen s novou ředitelkou, ale i s francouzskou krimikomedií Parfém v podezření.
Protagonistkami divadelní hry je pět sester se společným otcem, ale různými matkami a vyšetřující komisař, který upřednostňuje vyšetřování vraždy poněkud nevšedními metodami. Obětí v případu je majitelka nedalekého butiku, se kterou měly všechny sestry své osobní problémy. Každá z nich může mít motiv, ale alibi nemá prakticky žádná z nich.
Přestože je hra skvělě obsazená přestavitelkami ženských rolí (Zawadská, Švandová, Postlerová, Karolyi, Guščíková) v představení se mi nejvíce líbil Lukáš Burian, jako policejní komisař. Vtipný, přirozený projev, toho vyšetřovatele jsem mu věřila.
Osobní pozvánka dvou protagonistek a jejich nadšení pro věc v televizním pořadu mě nalákalo a těšila jsem se opravdu hodně. Zřejmě jsem čekala něo víc. Dámy prominou, Lukáš měl navrch.




Koňská dávka nejen pro koně

1. prosince 2017 v 10:30 Tak jde život
Nedávno mě fakt pobavila kamarádka úsměvnou historkou, kterou zažila při telefonickém objednávání jednoho přípravku.Musím to vzít ale trochu oklikou.
Jedná se o přípravek na regeneraci pohybového aparátu pro koně a psy s protizánětlivým účinkem. Prvně jsem se o tomto přípravku dozvěděla v psím salonu, kam chodíme s Barčou na střihání. No salon, majitelka tomu tak říká, ale má to tam opravdu moc pěkné. Ale k věci. Podruhé jsem podobný přípravek kupovala pro Barču u veterináře. Nepřekvapilo mě, že přípravky na úlevu od bolesti existují i pro zvířata, ale to, že je často pro sebe využívají i samotní páníčci. Paní doktorka na veterině přípravek doporučila i svojí matce na bolesti kyčelního kloubu a prý si ho nemůže vynachválit.
Nevím, jestli je tam vyšší dávka účinné léčebné látky, ale je pravda, že jsem se s tímto názorem od té doby setkala už vícekrát. Zrovna tak i moje kamarádka.
Rozhodla se tedy přípravek telefonicky objednat i pro svého manžela a švagrovou. Paní v objednací kanceláři byla velmi milá, dohodly se na rychlém dodání a při odběru více balení se na dodávku vztahovala i určitá sleva. Komická situace nastala při dotazu, zda je přípravek určen pro koně nebo pro psa. Když moje kamarádka na otázku suverénně odpověděla, že pro manžela, bylo prý na druhé straně chvilku rozpačité ticho , následované oboustranným smíchem. Ta paní zažila takovou objednávku zřejmě prvně, ale určitě ne naposled. Sama jsem zvědavá na výsledek koňské léčby, ale když to pomůže koňovi ...