Moje zájmy, koníčky a jorkšírka Barunka

Srpen 2017

Srpen, který se nezapomene

Včera v 14:00 Tak jde život
Ne, není to "ten" srpen, tentokrát myslím srpen v roce 2002. Měli jsme tenkrát s manželem dovolenou, byli jsme, jak jinak, na chatě a celé dny proseděli u televize a sledovali tu hrůzu, která se na nás z obrazovky valila. Tolik něštěstí, které s velkou vodou mnozí prožívali přineslo v několika případech i daň největší, lidský život.
Nedokážu si představit, co všechno lidé museli prožít a vytrpět, protože to ví skutečně jenom ten, kdo si to všechno prožil na vlastní kůži. Smekám před nimi a obdivuju za to, že se dokázali postavit osudu a znovu začali budovat a opravovat svoje domy a zahrady prakticky od začátku.
Nabízím několik unikátních fotografií od mého bývalého kolegy ze zatopené Prahy, konkrétně z Karlova mostu a Kampy.






Bruncvík před záplavami a při záplavách


Na zahradě

Úterý v 14:00 Tak jde život
V letošním létě trávíme hodně času na naší zahradě. Občas vyrážíme na výlety nebo na kratší pobyty, ale moc rádi se na zahradu zase vracíme. Nejsem pěstitel zeleniny, ale kytičky a bylinky mít musím. V jezírku letos moc leknínů nekvete, zřejmě to bude loňským zásahem. Ono není nijak veliké a tak bylo nutné lekníny trochu zredukovat, protože se celkem živelně rozrůstají. Asi jsme redukovali trochu víc ...



Pletení z papíru

11. srpna 2017 v 13:30 Moje tvoření
Znáte pletení z papíru? Narazila jsem na tohle motání asi před třemi lety a upletla jsem pár malých kulatých košíčků, které používám jako obaly na květináče a jeden hranatý košíček na papírové kapesníčky. Letos jsem se do toho dala zase, v altánku na chatě se s prací můžu pěkně roztahovat a závěrečná úprava košíčků venku také nikomu nevadí.
Základem jsou papírové ruličky, kreré musíte pomocí špejle smotat. Na jejich výrobu se používá bílý kancelářský papír, staré noviny, v mém případě to byly staré Zlaté stránky, které jsou tak tlusté, že bych mohla motat minimálně ještě rok.
Zatím fakt stačilo, ale určitě se k tomu ještě někdy vrátím.
Hotové, upletené košíčky jsem natřela lesklým Balakrylem, ale způsobů konečné úpravy je více. Často se ruličky moří na požadovanou barvu ještě před samotným pletením. Vyhovuje mi tento způsob, košíčky jsou po natření barvou pevnější.
Na internetu najdete velkou spoustu nápadů, návodů a ukázek zručných pletařek. Některé dámy jsou opravdu hodně šikovné, dokáží uplést třeba i koš na prádlo nebo různé obaly a dekorace.
Já jsem upletla opravdu to nejjednodušší , mám z toho radost a jsem na to pyšná.


Před úpravou





Po úpravě barvou



Seznamte se

8. srpna 2017 v 14:00 Hrátky s češtinou
Se svojí starší sestrou Simonou se snášíme skoro stoprocentně.
Simona slaví svátek se svými starými spolužáky. Slavnostní stůl se samými specialitkami, suši, salámky, sektem. Slavnost sponzoruje slivovicí stále spokojený strýc Sváťa.
Se smrákáním slyšíme sarkastickou, sprostou sousedku Součkovou. Stupidně se směje, sýčkuje, sprostými slovy sužuje sváteční společnost. Střízlivý strýc Sváťa samozvané sousedce Součkové spílal. Schlíplá semetrika stačila simulovat selhání srdce, spánek, schizofrenii.
Společná sváteční slavnost Simončiného svátku se stala senzačním setkáním spolužáků, sourozenců, skotačivých seňor, seňorit. Super show!




Z jihu do hor

5. srpna 2017 v 13:30 Tak jde život
Jižní Čechy jsme vyměnili na pár dní za Krkonoše. Udělali jsme si dvoudenní výlet jednak za dcerou a také nás nalákaly houby, které tam v minulých dnech hojně rostly.
Vedro se nevyhnulo ani našim nejznámějším horám, a tak jsme pondělní odpoledne trávili koupáním v krásném kempu Dolce nedaleko Trutnova. Teplota vody tedy nebyla úplně podle mých představ, ale koupali jsme se a v tom horku to bylo fakt příjemné.





Navečer jsme na zahrádce grilovali výborně naložené masíčko a čerstvá zelenina ze zahrádky také neměla chybu.
Druhý den ráno jsme vyrazili na houby a přestože nám místní tvrdili, že houbařské žně prozatím skončily, domů jsme si houby dovezli. U nás zatím neroste vůbec nic, tak z nich mám velkou radost a už se těším na houbovou omáčku.
Houby ráda sbírám, ráda je jím, jenom to čištění a krájení mě nebaví, ale jinak to, bohužel, nejde.




Na dovolenou, ale nejen tam

1. srpna 2017 v 13:30 Knihy a knížky
Sandra Brown je také jedna z mých oblíbených spisovatelek . Narodila se v Texasu, kde žije se svým manželem. V životě vystřídala mnoho pracovních profesí, živila se jako herečka, manažerka, modelka a televizní reportérka. Po vyhazovu z práce začala psát a protože se její romány okamžitě staly velmi oblíbenými, pro psaní se rozhodla natrvalo.
Takže nevěšte hlavu, pokud v práci dostanete padáka. Může to být úspěšný začátek vaší nové kariéry.
Její knížky jsou velice čtivé. Mají potřebné napětí, často nechybí milostná zápletka, mnohdy velmi zajímavé prostředí a děj plný zvratů, který vás stále nutí číst a od knížky téměř neodcházet.
Zatím moje poslední přečtená kniha se jmenuje Reportér.



Uznávaný reportér se vrací z Afghánistánu a jeho informátor z FBI mu sděluje zajímavé, nové informace k případu, který se stal před čtyřiceti lety. Samozřejmě ví, že by to byla reportáž opravdu mimořádná a začne se případem zabývat. Seznamuje se s mladou vdovou, která je s případem spojena. Když je zavražděna mladá chůva jejích dvou dětí, dochází k obratu, při němž se reportér pouští po stopě zločinecké dvojice a odhaluje mnohá překvapitvá tajemství.
Napínavý i vášnivý román o nemožnosti uniknout sami sobě a o lžích, které kolikrát říkáme sami sobě, abychom přežili.