Moje zájmy, koníčky a jorkšírka Barunka

Nejznámější pražský oděvní salon

6. dubna 2017 v 19:09 |  Retro vzpomínky
V meziválečném období vznikala v Praze řada převážně židovských oděvních salonů. Mezi proslulé módní salony patřily Podolská a Rosenbaum, kteří se staly největšími konkurenty, ale jak by se dalo očekávat, vzájemně si neškodily. Naopak se informovaly o novinkách ve světě módy, zejména o novinkách z Paříže. Pařížských přehlídek se zúčastňovala i sama Hanna Podolská většinou se svoji kreslířkou, která si během přehlídky tajně pořizovala náčrtky současných módních toalet.
Hanna, původně Johanna se vyučila švadlenou a v této práci byla velice zručná. Po jedné hádce se svojí mistrovou se rozhodla osamostatnit. Za svými zákaznicemi docházela, šila po domech. Přestože byla velmi šikovná, tady by ji zřejmě nijak velká kariéra nečekala.
V jejím životě si zahrál osud. Seznámila se s mladým šlechticem z Polska, Viktorem Podolskim, který pocházel z bohatého rodu a byl ochotný vložit majetek do Johanina podnikání. Její první salon se jmenoval Salon u pěti králů. Naplno se věnovala své práci, prosperovala a brzo se mohla přesunout do centra města. Naposledy do paláce Lucerna, kde si s manželem pořidili i nádherný byt.
Salon se postupně měnil v luxusní modelový dům, ke kterému patřilo i kloboučnictví a kožešnictví. Velkou reklamu dělaly předváděným modelům především divadelní a filmové herečky, později salon zaměstnával jako jeden z prvních profesionální manekýny. Mnoho rób se objevovalo i v tehdejších filmech, např. róba Adiny Mandlové ve filmu Kristián.
Za druhé světové války se salonu Podolské vedlo lépe než konkurenčnímu domu Rosenbaum, přesto však i tento salon čekal zánik.
V době socialismu se salon přeměnil v Oděvní službu Eva, kde se paní Hanna stala řadovou prodavačkou do doby, než dostala výpověď doslova ze dne na den.
Osud si s ní ještě krutě pohrál, zemřel jí manžel i syn, druhý syn emigroval a ona zůstává sama. Zemřela v roce 1972.



 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 6. dubna 2017 v 19:29 | Reagovat

O salonu jsem slyšela a leccos četla, ale nepamatuji se na něj. Byla jsem tehdy ještě "na houbách". ;-)  :-D
Na Evu si pamatuji.

2 Jarka Jarka | Web | 6. dubna 2017 v 19:38 | Reagovat

Móda první poloviny minulého století se mi líbí, není možné si jí nevšimnout ve filmech pro pamětníky. Jen mě vždycky mrzí, že jsou ty staré filmy černobílé a do jakých barev byly šaty laděné, si člověk musí jen domýšlet. :-D

3 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 6. dubna 2017 v 19:39 | Reagovat

[1]: Možná jsme byly na houbách spolu :-D  :D

4 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 6. dubna 2017 v 19:40 | Reagovat

[2]: Róby jsou noblesní i černobílé, ale barvička by určitě udělala svoje :-)

5 Růža Růža | E-mail | 6. dubna 2017 v 20:18 | Reagovat

O salónu paní Podolské jsem četla. Je smutné, že přišla o všechno, co vybudovala a nejhorší pro ni musela být ztráta manžela a syna. :-(

6 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 7. dubna 2017 v 9:28 | Reagovat

Tak to je smutný osud a dojemné vyprávění.

7 Hanako Hanako | 7. dubna 2017 v 9:57 | Reagovat

Maminka mi vyprávěla, že šaty od paní Podolské zákaznici krásně padly, protože se nejprve ušily šaty z levného plátna, ty se při zkouškách upravovaly. Poté se se šaty rozpáraly a podle vyzkoušených dílů se teprve nastřihala drahá látka a ušil konečný model. Šaty byly drahé, ale dokonalé. :-)  :-)

8 Zdenka Zdenka | E-mail | Web | 7. dubna 2017 v 10:36 | Reagovat

To je opravdu hodně smutný osud....ale pěkný článek, aspoň jsem se něco dozvěděla ;-)  :-)

9 Janinka Janinka | E-mail | Web | 7. dubna 2017 v 15:17 | Reagovat

Smutný osud talentované ženy, ne nadarmo se jí říkalo česká Coco Chanel...

10 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 7. dubna 2017 v 16:49 | Reagovat

[5]: Konec jejího života opravdu moc veselý nebyl :-(

[6]: Nebylo to jednoduché být v původně vlastním salonu řadovou prodavačkou :-)Nevím, jestli bych to ustála ;-)

11 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 7. dubna 2017 v 16:51 | Reagovat

[7]: Levná záležitost to určitě nebyla, ale v té době se ve vyšší společnosti tradovala, že kdo nešije u Podolské, jako by nebyl :-)

[8]: Zdeni, objevuju neustále něco nového, jde jen o to, aby mi to v té děravé hlavě zůstalo (nebo alespoň něco) :D

12 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 7. dubna 2017 v 16:53 | Reagovat

[9]: Talent tam byl určitě obrovský, ale bez finanční pomoci manžela a obchodního ducha by byl patrně k ničemu. Osud si s ní zahrál v dobrém i ve zlém ;-)

13 Lenča Lenča | Web | 7. dubna 2017 v 18:44 | Reagovat

Pěkné, hrozně dojemně to na mě působí :-)

14 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 7. dubna 2017 v 20:05 | Reagovat

[13]: Konec  života smutný byl :-(

15 Intuice Intuice | E-mail | Web | 8. dubna 2017 v 1:27 | Reagovat

Asi nejsem pravá žena, ale já vždycky když koukám na podobné šaty z minulosti, napadá mne, jak těžko se v nich muselo chodit a vůbec hýbat a cokoliv dělat. Jak já jsem ráda za módu, kdy se dají nosit kalhoty a kraťasy. :-)

16 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 8. dubna 2017 v 9:22 | Reagovat

[15]: Móda to byla krásná a ženská, ale já mám také raději pohodlné věci. V posledních letech nosím téměř jenom kalhoty :-)  :-P

17 BEZD´A BEZD´A | 8. dubna 2017 v 16:49 | Reagovat

Moc hezky jsi to napsala Přeji ti pěkné velikonoce  EVA :-)

18 Natálie Natálie | Web | 8. dubna 2017 v 17:40 | Reagovat

moc hezký článek :) pěkné a chytlavé :)

19 beallara beallara | Web | 9. dubna 2017 v 7:48 | Reagovat

Vyjímečná žena, která neměla na růžích ustláno a přece se prosadila a hlavně v jaké době.
Evi, super článek a hlavně poplatný do dnešní doby, kdy fňukáme u každé ptákoviny ;-)

20 Cecílie Cecílie | Web | 10. dubna 2017 v 11:33 | Reagovat

Smutný konec, škoda. Dříve měly prý ženy mnohem méně oblečení, ale kvalitní. A pro každou příležitost zvláštní model. Dbalo se mnohem více než dnes na to co je vhodné a co není.

21 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 10. dubna 2017 v 17:30 | Reagovat

[17]: Také přeju krásné velikonoční svátky :-)

[18]: Díky :-)

[19]: Určitě to nebylo jednoduché, ale ani dneska není snadné dokázat se prosadit. Myslím, že právě ti ufňukánkové to nedokáží prakticky nikdy, a proto jen nadávají a závidí těm, kteří jsou úspěšní :-)  ;-)

22 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 10. dubna 2017 v 17:33 | Reagovat

Mám také pocit, že dneska je lidem nějak jedno v čem a kam jdou. Je to vidět např. při návštěvě divadel, až se někdy divím co si dokáží na sebe vzít. Patrně jdou hned po představení na sjezdovku :-(  ;-)

23 beallara beallara | Web | 11. dubna 2017 v 21:23 | Reagovat

[22]: Naprosto souhlasím :-!

24 míla míla | 6. května 2017 v 20:32 | Reagovat

Salon Podolské se nacházel tam kde poté salon Eva, vcházelo se tam z Jungmannovy ulice. Ve stáří bydlela p. Podolská na Karlově náměstí měla nádherný byt celé 1.patro, jak to dopadlo s velkým dědictvým bytu přeplněného krásnými obrazy a starožitnosti bych mohla napsat kdyby měl někdo zájem. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama