Moje zájmy, koníčky a jorkšírka Barunka

Adopce na dálku

2. srpna 2016 v 17:57 |  Tak jde život
Před osmi lety, v době prázdnin, jsem měla zlomený kotník, a tak zpočátku přivázaná doma, nudila jsem se až běda. Na internetu jsem byla každý den a jednou jsem objevila projekt adopce na dálku. Arcidiecézní charita Praha představovala svůj projekt včetně fotek dětí z jednotlivých zemí, pro které charita pracuje. Na jedné fotce mne zaujal jedenáctiletý kluk s nožičkama jako hůlky a nádherným úsměvem. A pak už to šlo ráz na ráz a Kiran z jižní části Indie se stal naším "indiánem". Roční podpora 4.900,- Kč představuje tak malou denní částku, že nebylo proč váhat a bylo rozhodnuto.



Podpora zahrnuje školné na základních i vyšších školách, školní pomůcky, uniformu, mimoškolní aktivity a zdravotní péči. 2x ročně dostanete dopis od adoptivního dítěte , lx aktuální fotografii a školní vysvědčení.
Děti do projektu v několika kolech vybírají místní tzv. svépomocné skupiny. Jedinými kritérii jsou chudoba a skutečnost, že dítě bez pomoci projektu nemůže z finančních důvodů chodit do školy nebo by muselo školní docházku ukončit. Při výběru dětí je nepřípustná diskriminace z hlediska náboženství, kast nebo pohlaví.
Partnerské organizace mají licenci od místních úřadů, které je kontrolují pravidelným auditem. Charita vyžaduje vyúčtování všech příspěvků a nákladů, navštěvuje jednotlivá centra, provádí kontrolu na všech úrovních včetně návštěv náhodně vybraných dětí.
V tomto případě máte jistotu, že vaše peníze pomohou opravdu tomu, komu pomáhat chcete. Po čtyřech letech naší podpory Kiran školní docházku ukončil. Přišla nám o tém zpráva s tím, že rodina potřebuje peníze pro každodenní život, a tak bylo třeba, aby Kiran nastoupil do zaměstnání. Uměl číst, psát, učil se matematiku, angličtinu, tak věřím, že se v životě dobře uplatní. Jeho roční hodnocení bývala vždy dobrá. Jen to prvotní přání být policistou se mu asi nesplní. Ale, kdo ví?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Růža Růža | E-mail | Web | 2. srpna 2016 v 18:50 | Reagovat

Evi, máš můj obdiv, že jste kloučkovi pomohli. O adopci na dálku jsem už něco slyšela. :-) Myslím, že bychom se měli snažit nějak pomoci. Já jsem posílala rok peníze přes UNICEF a bylo to na budování studní v Africe.

2 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 2. srpna 2016 v 19:07 | Reagovat

[1]: Na ty studny jsem poslala jednou malý příspěvek, ale z toho "indiánka" jsem měla fakt dobrý pocit :-)

3 daniela daniela | E-mail | Web | 2. srpna 2016 v 20:14 | Reagovat

Evi, veľmi pekné!

4 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 2. srpna 2016 v 21:17 | Reagovat

[3]: Danielko, šikovný indiánek, viď? :D

5 Janka Janka | Web | 2. srpna 2016 v 23:03 | Reagovat

Moc tě obdivuji!!! :-)

6 beallara beallara | Web | 3. srpna 2016 v 7:01 | Reagovat

Je důležité pomáhat potřebným, hoch to skutečně neměl a nemá jednoduché a Vy jste mu na cestu lepším životem přispěli vrchovatě...klobouk dolů :-)  :-)  :-)
Moc bych mu přála, aby si svůj sen splnil :-)  :-)  :-)

7 Jarka Jarka | Web | 3. srpna 2016 v 9:02 | Reagovat

Ten klučina je sympaťák od pohledu, rozhodla jsi se Evi, pro skvělou věc a pomohla tak na tom nejpotřebnějším místě! ;-)

8 Zdenka Zdenka | E-mail | Web | 3. srpna 2016 v 11:05 | Reagovat

Moc hezké, že jste mu pomohli :-)

9 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 3. srpna 2016 v 12:15 | Reagovat

[5]: Přišlo to tak nějak náhodou, obdiv zaslouží jiní, bylo to takové podání ruky :-)

[6]: Také si myslím, že mu do života těch pár let studia pomohlo, ale to přání být policistou, to asi nevyjde :-D  :-D  :-D

[7]: Ten jeho kukuč mě tenkrát fakt dostal :-P

[8]: Věřím, že o něco málo mu to život usnadní :-)

10 Intuice Intuice | E-mail | Web | 3. srpna 2016 v 12:56 | Reagovat

Evi, tak to je záslužný čin a obdivuji se Ti. :-) Já jsem se zatím tak daleko nedostala. :-)

11 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 4. srpna 2016 v 16:54 | Reagovat

[10]: Snad mu to pomohlo :-)

12 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 6. srpna 2016 v 15:24 | Reagovat

Klobouk dolů, udělala jsi moc dobrý skutek :-)

13 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 6. srpna 2016 v 16:06 | Reagovat

[12]: Bohužel už kontakt nemám, docela by mne zajímalo, jak se má a jestli ta podaná ruka přinesla aspoň něco pozitivního v jeho životě :-)  :-)

14 helena-b helena-b | Web | 8. srpna 2016 v 22:45 | Reagovat

Je to velmi bohulibý počin. To, co se naučil ve škole se mu neztratí a i když z něho nebude lékař nebo policista, určitě z něho bude dobrý člověk a bude trvat na tom, aby i jeho potomci byli vzdělaní. ;-)

15 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 9. srpna 2016 v 20:02 | Reagovat

[14]: Také věřím, že to nějakou cenu mělo :-)

16 MarijaKes MarijaKes | Web | 10. srpna 2016 v 14:01 | Reagovat

Smekám Evo. Jen škoda, že už nemáte zprávy o jeho dalším osudu. Asi by mne trochu trápilo, že nevím více.

17 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 10. srpna 2016 v 15:18 | Reagovat

[16]: Jak opustí školu, zprávy už nesdělují. Možná, že by se přes tu charitu něco zjistit dalo, asi to zkusím :-)

18 Maruš - Fukčarinka Maruš - Fukčarinka | Web | 11. srpna 2016 v 22:49 | Reagovat

Sice je to pro dítě krátkodobá pomoc, ale záslužná. Mě by také docela zajímalo, jak si vede dál. Možná by sám napsal, ale nemá finance, nebo adresu.
Mám zkušenost s adopcí z druhé strany - adoptovali jsme si syna. Je to zcela o něčem jiném než adopce na dálku - velká zodpovědnost a velká neznámá. :-)  ;-)

19 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 12. srpna 2016 v 15:39 | Reagovat

[18]: Tak tady je obdiv na mé straně. Zodpovědnost je velká i při výchově vlastního dítěte, ale ta velká neznámá, jak píšeš, ta se může projevit čímkoli. I když ani u vlastních dětí člověk nikdy neví ... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama