Moje zájmy, koníčky a jorkšírka Barunka

První letecká dovolená

20. března 2016 v 17:02 |  Tak jde život
Před více než čtyřiceti lety jsme s mojí sestřenicí vyrazily na dovolenou do Bulharska. Byla to naše první cesta letadlem, a tak je celkem jasné, že jsme obě byly patřičně vykulené. Usadily jsme se v letadle na patřičná místa a po chvíli nám letuška rozdala cucavé bonbony, které pomáhají vyrovnat tlak tak, aby nedošlo k zalehnutí uší.
Něco málo jsme o tom věděly, a tak jsme okamžitě začaly bonbony cucat. Motory letadla už pořádně hučely, kabina se otřásala a z našich bonbonů už nezbylo téměř nic. Na moji otázku, jak už jsme asi vysoko, odpověděl u okénka sedící pán, že jsme se ještě neodlepili od země. Co teď, vždyť my už žádný bonbon neměly?! S hrůzou jsme čekaly, co se bude dít. Nedělo se samozřejmě vůbec nic, uši nám naštěstí nezalehly, ale cesta přece jenom tak příjemná nebyla. Letadlo se dostalo do bouřky a díky turbulencím to s náma párkrát docela nehezky zamávalo. Na první let nic moc, zvláště, když si člověk uvědomí, že tehdejší typ letadla TU 134 je k vidění už leda tak v muzeu.
Ale my jsme tenkrát byly šťastné, protože jsem konečně byly u vytouženého moře. Ubytování by pro dnešní generaci bylo asi jako z pravěku, ale tenkrát nic zvláštního. Stany, kadibudky a voda z jednoho kohoutku, už ani nevím, pro kolik lidí. Tenkrát nám to přišlo úplně normální a ono to fakt normální bylo.
Užívaly jsem si 14 dní, většinou jsme byly celý den u moře. Na pláži byla jediná maringotka, kde jsme mohly nakoupit pár základních věcí, a to bylo tak všechno.
Chtěly jsme se domů vrátit co nejvíce opálené, tak jsme v té maringotce kupovaly slunečnicový olej v plechovkách, a tím se poctivě natíraly. Při představě tehdejší hygieny, která probíhala v umyvadle s ohřátou vodou z již zmíněného kohoutku, se mi ježí vlasy. Tenkrát ne!
Domů jsme se vrátily spokojené a hlavně OPÁLENÉ! A protože takhle krásné jsme přijely už v červnu, užívaly jsme si závistivé pohledy těch tvarohově bilých kolem nás.
Protože se mi v Bulharsku líbilo, říkala jsem, si zkusíš to zase a znova. Ono těch možností trávit dovolenou u moře zase tolik nebylo. Znova jsem to zkusila později s manželem a pak jsme to ještě několikrát znova a znova opakovali s našimi dětmi. Možná bych to zkusila znova ještě jednou, uvidíme!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Petr Petr | Web | 20. března 2016 v 17:20 | Reagovat

Svůj první letecký zážitek jsem taky zažil cestou do Bulharska :D. Bál jsem se, ale bylo to v pohodě. I tak ale létám nerad.

2 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 20. března 2016 v 17:34 | Reagovat

[1]: Je pravda, že mi v letadle také není moc do zpěvu. Čím jsem starší, tím je to horší, a v dnešní době, děkuju ne :-D  :-D

3 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 20. března 2016 v 18:17 | Reagovat

Tak já jsem zatím letěla jen vyhlídkový let 2x, ale do ciziny ještě ne a asi už ne.
Ale jela jsem do bývalé Jugoslávie autobusem. Cesta trvala 3 dny. Spali jsme v Budapešti a pak na kraji Jugoslávie, než jsme dorazili přes velebit do Vodice. Bylo to na předělu července a srpna 1968. Měli jsme se tam jako prasátka ve rži, protože Jugoslávci nás litovali a my jsme ani pořádně nevěděli, co se děje, jen nějaké divné zprávy na Svobodné Evropě, kterou jsme tam chytli. Dovolená to byla úžasná, pluli jsme na vodopády Krka a zpět jsme zažili pravou bouři na moři. Nejprve jsme mysleli, že nám námořníci chystají jen takovou atrakci a lo´d rozhoupávají schválně a budu jí kolem paluby bariéry. ale déšť a blesky s hromama nás ubezpečily, že to není sranda. A pak už jsem byla jen na krátké jednodenní zájezdy. Asi bych se letadlem hodně bál a na letišti bych se ztratila a nikam neletěla. :-D

4 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 20. března 2016 v 18:30 | Reagovat

Národní park a vodopády v Krka jsou opravdu nádherné. S tím létáním to dneska není jednoduché, bála bych se určitě víc :-)

5 Růža Růža | E-mail | Web | 20. března 2016 v 19:13 | Reagovat

Dovolená v zahraničí se mi zatím vyhýbá a v současné době bych se i bála. Ale svůj sen mám, Francii a to Provence. Třeba se mi někdy splní. No a můj první a zatím jediný zážitek z létání, je cesta do Brna, do nemocnice v Bohunicích. Letěla jsem vrtulníkem a hrozně jsem se bála, až téměř u konce cesty jsem zjistila, že je z vrtulníku krásný výhled. ;-)

6 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 20. března 2016 v 19:26 | Reagovat

Hm, slunečnicový olej v plechovách.. :D To byla vůně :D

7 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 20. března 2016 v 19:34 | Reagovat

Budu si muset na svůj první letecký zážitek ještě počkat i když vlastně ani nevím, jestli se ho někdy vůbec dočkám....Tvoje vyprávění mě pobavilo. Máš pravdu, tehdy jsme si dokázali užít i bez moderních vymožeností a spokojili se s málem :-)

8 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 20. března 2016 v 19:54 | Reagovat

[5]: Třeba to vyjde, ale je pravda, že současná situace cestování moc nepřeje. To je teda můj názor :-(

9 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 20. března 2016 v 19:56 | Reagovat

[6]: No můžu říct, že "vůně" to teda byla, ale nikdo to neřešil. Dneska si ten puch vážně neumím představit :-D  :-D

10 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 20. března 2016 v 19:59 | Reagovat

[7]: Tenkrát jsme nevěděli, že by mohlo být něco lepšího, připadalo nám to úplně normální. Dneska by nikdo na takový zájezd nejel i kdyby byl zadarmo. :D  :D

11 Zdenka Zdenka | E-mail | Web | 21. března 2016 v 7:48 | Reagovat

V Bulharsku jsem s našima byla taky asi před 30 lety, ale my měli ubytování v soukromí, takže dobrý, až na ten záchod, kam se nesměl házet papír :-D , jíst jsme chodili do restaurace ;-) Jeli jsme teda 3 dny vlakem :-D Letadlem jsem letěla jako puberťačka do Berlína a letos poletím do Anglie, tak jsem zvědavá, ale nebojím se ;-)  :-D

12 Jarka Jarka | Web | 21. března 2016 v 9:04 | Reagovat

Taky jsem poprvé viděla moře v Bulharsku, ale letadlem jsem ještě neletěla. Tenkrát jsme jeli v partě dalších tří aut a ta cesta byla zážitek na celý život. Už nikdy víc bych toto absolvovat nechtěla. ??? Ubytovaný jsme byli v "privátě", tak to i na tu dobu šlo. 8-)

13 Hanka Hanka | E-mail | Web | 21. března 2016 v 14:33 | Reagovat

To je moc pěkná vzpomínka na dovolenou, Evi.
Když si člověk představí, jaké možnosti byly před čtyřiceti lety a jaké jsou dneska, je to neuvěřitelné.
V letadle jsem nikdy neletěla a nehodlám na tom nic měnit. ;-)  :-D
V zahraničí jsem byla jen jednou na poznávacím zájezdu autobusem. :-)

14 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 21. března 2016 v 16:42 | Reagovat

[11]: Taky jsem zažila 3denní cestu do Bulharska, ale tenkrát jsem se zařekla, že tak dlouhou cestu už nikdy. Bylo to fakt příšerné, v kupé nás bylo 6, tři dvojice úplně cizích lidí. Hrůza O_O

[12]: Asi většina nás odrostlých má první vzpomínku na moře z Bulharska :D

[13]: Já když si na tu dobu vzpomenu, tak se musím smát. Dneska by mě za takových podmínek nikdo nikam nedostal, tenkrát to bylo normální. Ale také jsme byli o nějaký ten pátek mladší, to je také dost podstatné :-P

15 Miloslava Miloslava | 22. března 2016 v 17:18 | Reagovat

Píši prvně a hned spadnu do spamu-vylovíš??? :-!

16 Sugr Sugr | E-mail | Web | 22. března 2016 v 18:22 | Reagovat

Moc krásné vzpomínky máš Evi, pěkně se to čte. :-)

17 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 22. března 2016 v 20:11 | Reagovat

[15]: Doufám, že ano :-P

[16]: Děkuju, občas ráda zavzpomínám, a tak jsem se chtěla trochu podělit :D

18 Miloš Miloš | Web | 23. března 2016 v 10:08 | Reagovat

Odvaha to byla velká, v 70. letech dokonce nějaké letadlo na cestě z Bulharska u nás spadlo a bylo to také námětem jednoho dílu v seriálu Sanitka.
Já jsem se letadla hrozně bál, ale po dlouhých letech jsem musel letět, protože jet autobusem do Helsinek ani nešlo, a od té doby ze mě strach spadl a už to považuji za ideální způsob dopravy, pokud ovšem je dobré spojení k odletu, těch nocí, co jsme na letištích strávili, je nejméně 10.

Bulharsko je krásné, alespoň Slunečné pobřeží, jinde jsem tam u moře nebyl, nepříjemné je ale, že Černé moře "kvete", i medúzy tam jsou, na koupání to žádný požitek není.

19 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 23. března 2016 v 19:01 | Reagovat

[18]: Medúzy tam jsou, to je fakt, ale nebylo to až tak strašné, aby to bránilo v koupání :-)

20 Ježurka Ježurka | Web | 24. března 2016 v 16:18 | Reagovat

Evičko, evokovala jsi u mne také vzpomínky na dovolenou u moře v Bulharsku. Prvně jsem tam byla s dětmi sama v roce 1970, dceři byly 3 roky a synovi 8. To jsem si troufla sama tak daleko s malými dětmi, že? Dnes bych to nedala. Naše fabrika tam měla letovisko a za pár kaček jsme tam mohli letět. Děti vzpomínají ještě teď. A za 5 let jsme si to zopakovali, ale to už s manželem. Ráda vzpomínám, ať to bylo jakékoliv. :-)

21 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 24. března 2016 v 16:36 | Reagovat

[20]: Ježurko, tenkrát na výběr moc nebylo Rumunsko, Bulharsko nebo studené moře v NDR. Mně se v Bulharsku také líbilo, několikrát jsem si to zopakovala a co jsem slyšela, i dneska je to oblíbená destinace :-)  :-)

22 Jirka Jirka | E-mail | Web | 24. března 2016 v 17:10 | Reagovat

Hezká vzpomínka. Člověk rád vzpomíná na "poprvé" a srovnává s tím to další. Klikám na hodnocení. Mohu-li Ti radit, jeď tam znovu. Také se rád vracím tam, kde se mi líbilo.

23 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 24. března 2016 v 19:22 | Reagovat

Docela bych se tam podívala ráda, ale v současné době nějak nemám odvahu vlézt do letadla ;-)

24 Helena Helena | E-mail | Web | 24. března 2016 v 19:23 | Reagovat

Je Evičko, poprve jsem letěla taky do Bulharska a moc jsem se bála, když jsme měli letět zpátky, celou noc jsem nespala. :-( Tak nějak časem mně tento strach opustil. :-)Turbulence jsou nepříjemné, měli jste zároveń bobříka odvahy. :-D

25 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 24. března 2016 v 21:30 | Reagovat

[24]: To máš pravdu, z dnešního pohledu to byl bobřík odvahy včetně toho pobytu :-D  :-D

26 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 25. března 2016 v 18:17 | Reagovat

Letadlem k moři jsem letěla třikrát a všechny lety tam i zpět byly v pohodě až na mezipřistání v Brně, které se muselo opakovat ;-)Lepší letadlem než autobusem. Bulharsko jsem si přála poznat taky, ale už nebude možnost, moře a hlavně sluníčko má u mě tabu, bohužel ;-)  :-(
Jsou však i jáná krásná místa a tak není třeba zoufat.
Vždy jsme měli ubytování v hotelu, ale určitě bych přežila i to tvé před léty. :-)

27 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 25. března 2016 v 19:26 | Reagovat

[26]: Byli jsme mladí a tenkrát kempy byly dostupnější. Později, už s dětmi ,jsme ubytování měli také v hotelech. Přesto a možná právě proto vzpomínám na tuhle dovolenou moc ráda :-)  :-)

28 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 27. března 2016 v 14:20 | Reagovat

Tenkrát to bylo asi hodně jiné. Dneska se dělají cavyky kvůli každé maličkosti. U moře jsem byla jednou, před pár lety, a zkusit to znovu mě moc neláká. I u nás je spousta pěkných míst.

29 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 27. března 2016 v 20:11 | Reagovat

Máš pravdu, že u nás je krásně. Tam, kde mají moře, nemají tak krásnou přírodu kolem jako je u nás. Lesy, hory a zeleň, kam se podíváš. To je přece nádhera, moře není všechno :-P

30 Nika Nika | E-mail | Web | 29. března 2016 v 19:41 | Reagovat

Jo, jestli to stejnak nebyly nejlepší dovolený. Zní to mnohem pohodlněji než v současnosti. Žádný kvalt, žádný spěch, žádný starosti... tak má dovolená vypadat :-)

31 Intuice Intuice | E-mail | Web | 29. března 2016 v 20:16 | Reagovat

Možná jsme letěly spolu! Já letěla prvně letadlem v roce 1973 a taky do Bulharska! A taky to asi bylo TU 134! Nebyli jste v kempingu Jug? My měli podobné podmínky.
No a pak jsem si to zopákla loni. To už bylo v hotelu. :-)

32 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 29. března 2016 v 21:16 | Reagovat

[30]: Fakt to nemělo chybu i když dneska by se to už mnohým nelíbilo. Ale vzpomínám ráda :-P

[31]: Tak to už si vážně nepamatuju, ale byla by to fakt náhoda :-)

33 Intuice Intuice | E-mail | Web | 7. dubna 2016 v 21:52 | Reagovat

[32]: Asi ne. To by fakt byla náhoda! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama