Moje zájmy, koníčky a jorkšírka Barunka

Památníčky

4. února 2016 v 16:31 |  Retro vzpomínky

Pamatujete si na památníčky? Ve škole ho měl skoro každý, hlavně my holky. Na první stránce většinou bylo takové upozornění, že můžeš kreslit, můžeš psát, ale listy netrhat. Potom už následovaly více či méně zdařilé malůvky a básničky většinou od spolužáků, ale i od rodičů, sourozenců, učitelů. Pro mne dostat od spolužáka památník byl docela oříšek, řekla bych přímo ořech. Malování nebyla moje silná stránka, takže jsem různě obkreslovala, kopírovala, ale hlavně jsem to brala nesmírně vážně. Dodnes mám památníčky schované.
Později na střední škole jsme si my holky zavedly místo památníčků obyčejné školní sešity. Byly to vlastně také takové památničky. Spolužáci nám do nich psali citáty, básničky nebo jen obyčejná přání. Mám v nich vzpomínky nejen na ně ale i na profesory, kamarády mimo školu i kamarády z prázdnin.
To už je tak dávno, ach jo!!!

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Růža Růža | E-mail | Web | 4. února 2016 v 18:48 | Reagovat

Evko, jak bych si nepamatovala. Ten můj má stejné desky, jako ten na tvé fotografii. Hned jsem si pro něj došla a zalistovala a přitom  vzpomínala, na krásné přání od maminky a babičky, obě mi přály život bez starostí a bolesti a tehdy nemohly tušit, kolik bolesti a slz bude můj život provázet. Kresby a říkání od spolužaček, jedna z nich už bohužel nežije, kresba od bratra jedné spolužačky, nadaného křeslíře a později architekta, který také předčasně odešel. Jsou to vzpomínky veselé i smutné a takový je i život. Děkuji ti, že jsi mi to připomněla. Růža :-)

2 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 4. února 2016 v 20:00 | Reagovat

Bohužel, už také několik mých spolužaček odešlo. Život už je takový a my vzpomínáme jak na  to smutné, tak i na dobu bezstarostného mládí :-)

3 Jarka Jarka | Web | 4. února 2016 v 20:14 | Reagovat

No jasně, taky jsem měla památníček a možná bych ho ještě někde i našla. Mě kreslení bavilo, ale pamatuji si, že jsem taky dost kopírovala z knížek, protože namalovat nějakou známou postavičku bylo nejžádanější. :-D

4 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 4. února 2016 v 20:29 | Reagovat

[3]: Zkus ho najít, je to moc fajn prohlížet si naše dětské výtvory :-D

5 Zdenka Zdenka | E-mail | Web | 4. února 2016 v 20:36 | Reagovat

Taky bych památníček ještě někde našla :-)) A nejcennější obrázek by pro mě byl nakreslený domeček od dědečka, kde dnes bydlím, a chaloupka, po mých přestavbách, už vypadá úplně jinak ;-)  :-)

6 MarijaKes MarijaKes | Web | 4. února 2016 v 22:36 | Reagovat

Jéje, kdepak je můj památník. První obrázek mi nakreslil táta. On krásně kreslil a tu kytičku jahod vidím dodnes. Na střední už jsem památník neměla, ale potom, když jsem začala vandrovat a jezdit na potlachy (setkání a ohně trampů), tak jsme psali spíš takový deník a tam se nám při setkáních kamarádi podepisovali a také psali průpovídky, básničky, kresbičky a nebo jen tak podpis. Tyhle cancáky doma ještě mám. :-) Děkuji za hezký článek.

7 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 5. února 2016 v 15:41 | Reagovat

[5]: Tak to je paráda, v památníčku máš přímo historii domečku :-)

[6]: Těm pozdějším sešitům jsme také říkali cancák, také ho mám :-D

8 Ježurka Ježurka | Web | 5. února 2016 v 18:17 | Reagovat

Evičko, já mám svůj památníček ze základní školy stále schovaný. Taky jsem ho kdysi prezentovala na svém blogu. Občas si ho ještě otevřu a vzpomínám. :-)

9 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 5. února 2016 v 18:37 | Reagovat

[8]: Občas si v něm také ráda listuji a vzpomínám. Nedávno jsme se s kamarádkou,se kterou jsem chodila do základky, hodně bavily :-)  :-)

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. února 2016 v 19:12 | Reagovat

Měla jsem památníček, ale zůstal u tety, kde jsem žila a jaký byl jeho osud nevím. Nejspíš ho někdo z její rodiny vyhodil po její smrti.Nedávno vzpomínaly vnučky, že jsem jim kreslila do památníčků. Teprve ve stáří člověka mrzí, co vše tak odbyl, ztratil, či vyhodil.

11 Helena Helena | E-mail | Web | 5. února 2016 v 21:40 | Reagovat

Památníky si asi pamatuje každý, taky jsem to brala dost vážně a dávala si záležet, taky jsem kopírovala, z hlavy to nějak nešlo. :D Ale svůj památník už nemám. :-)

12 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 6. února 2016 v 18:25 | Reagovat

[10]: I já postrádám pár věcí, kkteré už jsou nenávratně pryč a teď bych je ráda měla. :-)

[11]: Mám u sebe i památníček mé dcery a to už je dospělá ženská. Určitě si jednou také ráda zavzpomíná :-)

13 Jitka Jitka | Web | 7. února 2016 v 9:42 | Reagovat

Taky jsem měla památníček, ale nevím kde skončil. Některé stránky si pamatuji dones a dovedu si je vybavit.Například jeden zápis zněl: Buď vždy pilná, pracovitá, jako malá včelička, aby z tebe radost měli, tatíček i matička. Moje maminka mně napsala:Jak pomněnka do věnečka, tak i láska do srdéčka, vzpoměň někdy s láskou na mě, jak vzpomínám i já na tě. :-) To se nedá zapomenout.

14 Jirka Jirka | E-mail | Web | 7. února 2016 v 9:54 | Reagovat

To už je opravdu dávno. Díky Tvému článku si vzpomínám, že spolužačky také měly památníčky. Pár jsem jich dostal, abych se "zvěčnil". Kreslení mi nešlo, tak jsem psal. Jestlipak některý z nich  přežil až dodnes?

15 Dagmar Tomášková Dagmar Tomášková | E-mail | Web | 7. února 2016 v 11:57 | Reagovat

Jejda, tak to jsi mě dostala :-) Myslím, že bych mohla najít svůj památníček u rodičů na půdě. Když jsem se vdala a odešla z domu, tak jsem si tam ukryla krabici, kde jsem měla své poklady. Kromě jiného také staré klasické gramofonové desky. To už je tak dávno... :-(

16 Jana Jana | Web | 7. února 2016 v 12:35 | Reagovat

Památník jsem měla, ale kdo ví, kde je mu konec :-) Ten ornament, co jsi sem dala, ten byl často námětem pro zdařilé kresby do památníku, většinou od těch šikovnějších dětí :-)

17 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 7. února 2016 v 18:23 | Reagovat

[13]: Pilnou včeličku si také pamatuju a pak jeden veršík o tom, že jsme malé žabky, až si jednou vzpomeneš budem staré babky :-D No, a je to tady :-D  :-D

[14]: Jirko, myslím, že u některé spolužačky by se památník ještě našel :-)

[15]: Prohrabat tu krabici by bylo určitě fajn :-)  :-)

[16]:

18 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 7. února 2016 v 18:26 | Reagovat

Také jsem nebyla v malování žádný akademik, ale snažila jsem se :-D

19 Ema Ema | E-mail | Web | 7. února 2016 v 22:44 | Reagovat

Ani mě památníček neminul. Ale vůbec neumím malovat, takže přispívat do cizích památníčků byl i pro mě problém.
Krásný nový týden přeji.:-)

20 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 7. února 2016 v 23:11 | Reagovat

I Tobě přeju krásný týden a děkuju za návštěvu :-)

21 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 8. února 2016 v 17:23 | Reagovat

Památníček, to víš, že pamatuji. Můj výkon byla nakreslená kytičky v podobě květu macešky. :-)

22 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 8. února 2016 v 17:57 | Reagovat

[21]: S tím kreslením jsme na tom asi stejně :-D

23 Van Vendy Van Vendy | Web | 9. února 2016 v 18:36 | Reagovat

Myslím že zrovna tenhle památníček s kytičkami na deskách jsem měla, nebo mám. To byl fakt hit, a docela hezký, přimlouvala bych se za něj i dnes.
Navíc by se dal obohati i třeba fotkami.
A úvodní slovo, můžeš kreslit můžeš psát, ale listy netrhat, to bylo nejoblíbenější motto snad v každém památníčku. :-D
Krásné vzpomínky! :-)

24 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 10. února 2016 v 17:51 | Reagovat

[23]: Motto o netrhání listů jsem měla v památníčku já i moje dcera, ta navíc měla přesně takový s těma kytičkama. Vlastně ještě má, je u nás doma schovaný :-)  :-)

25 dáša dáša | E-mail | Web | 12. února 2016 v 17:22 | Reagovat

Ještě mám ze základky památník schovaný v knihovně :-) Měla jsem světle žlutý a desky byly obšité ručně provázkem :-)

26 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 12. února 2016 v 17:25 | Reagovat

[25]: Zjišťuju, že nás je celkem hodně, kdo máme památníčky ještě schované, jsou to krásné vzpomínky :-)

27 Intuice Intuice | E-mail | Web | 21. února 2016 v 21:41 | Reagovat

Krásné vzpomínky! :-)
Mám taky článek o památníku. Sice nebyl můj, ale spolužačky, ale jinak je to podobné vzpomínání:
http://intuice.blog.cz/1411/detsky-pamatnik

28 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 22. února 2016 v 16:20 | Reagovat

[27]: Už jdu číst :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama