Moje zájmy, koníčky a jorkšírka Barunka

Život je čekárna

31. ledna 2016 v 14:40
Celý život na něco čekáme. Čekáme až dokončíme základní školu, až dostudujeme, až nastoupíme do prvního zaměstnání.
Čekáme na tu pravou lásku, se kterou se rozhodneme žít společný život, na první dítě. Narodí se krásné, zdravé miminko a my zase čekáme. Na první zoubek, na první krůčky, na první slůvko.
Život běží dál, roky přibývají a my opět čekáme. Až naše dítě ukončí školu, dostuduje, nastoupí do prvního zaměstnání, až ... Vše se opakuje a kolotoč života se točí dál.
Jsme vlastně v očekávání od prvního nadechnutí, kdy jsme vstoupili na tento svět. Čekáme na životní příležitosti, zážitky, setkání a někdy od života očekáváme téměř nemožné.
Přesto všem přeju, aby se dočkali splnění všech svých plánů, přání, tužeb, třeba i těch téměř nemožných. Říká se přece: "Kdo si počká, ten se dočká!"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ježurka Ježurka | Web | 31. ledna 2016 v 14:50 | Reagovat

Ano, přesně tak to vidím i já, jenže, bohužel, ne každý se dočká, ale většina určitě ano. 8-O

2 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 31. ledna 2016 v 14:56 | Reagovat

[1]: Hodně záleží na tom, co vlastně chceme a čekáme. S miminkem to není vůbec jednoduché, tam to někdy není jenom o tom, že chceme. Bohužel :-(

3 Jarka Jarka | Web | 1. února 2016 v 8:50 | Reagovat

To věčné čekání nezní moc povzbudivě, ale když si "čekání" přeměním na "těšení", tak to vypadá hned lépe. Já už se třeba těším na kvetoucí jaro (zima, jak je vidět už nebude) a pak už se teď těším na příští Vánoce!!

4 blechov blechov | E-mail | Web | 1. února 2016 v 10:19 | Reagovat

Výstižně jsi popsala naše životní čekání. Já jen - s ohledem na to, že dobře pamatuji i předválečnou dobu - doplním, že nakonec čekáme už "na konec". :-)

5 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 1. února 2016 v 17:43 | Reagovat

[3]: Já už na jaro také čekám a těším se moc, ale ty Vánoce? O_O

[4]: Na konec čekáme vlastně všichni. Záleží jak si to čekání dokážeme zpříjemnit :-D  :-D

6 Sugr Sugr | E-mail | Web | 1. února 2016 v 17:55 | Reagovat

Evinko říká se sice "Kdo si počká, ten se dočká", ale věř, že někdo se nedočká ani na Svatýho Dyndy! :-D

7 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 1. února 2016 v 18:38 | Reagovat

[6]: Máš pravdu, někdy fakt čekáme, čekáme a kde nic, tu nic :-D  :-D

8 Whirpy Whirpy | E-mail | Web | 1. února 2016 v 21:00 | Reagovat

A přesně tak to bohužel je. Říká se, že nejlepší je žít přítomností, jenže do toho nás dohání minulost a musíme myslet na budoucnost a čekat a čekat. Skvěle jsi to napsala. :)

9 Růža Růža | E-mail | Web | 1. února 2016 v 21:17 | Reagovat

Moc hezky a trefně jsi to napsala, stále na něco čekáme a mnohdy se i těšíme. Já teď čekám a hlavně se těším na důchod a doufám, že se ho dočkám. :-)

10 Jana Jana | Web | 2. února 2016 v 9:50 | Reagovat

Evko, to je výstižné! :-) Kolikrát já si v poslední době říkám, že jsem na některé věci neměla jen čekat. Jenže někdy to prostě jinak nejde :-)

11 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 2. února 2016 v 16:42 | Reagovat

[8]: Děkuju za pochvalu i za návštěvu :-)

[9]: Určitě se dočkáš, také jsem čekala a najednou to tady bylo. Nestačím se divit, ale důchodka jsem už čtyři roky :-D

[10]: Život je někdy dost zamotaný, občas je třeba tomu čekání pomoci, ale ne vždy je to tak jednodudé :-)

12 Jirka Jirka | E-mail | Web | 3. února 2016 v 14:39 | Reagovat

Čekání je součástí života. Někdy je ukrutně dlouhé. Lepší je těšit se. Když se člověk na něco těší, lépe se mu žije.

13 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 3. února 2016 v 17:41 | Reagovat

[12]: Je pravda, že když se člověk na něco těší i čekání je příjemnéjší, ale zase o to delší :-D  :-D

14 Terka Terka | Web | 3. února 2016 v 18:56 | Reagovat

Přesnė, celý život na něco čekáme... až je někdy desivē, jak ten život utíká.

15 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 3. února 2016 v 20:10 | Reagovat

[14]: No právě a čím je člověk starší, tak ten život sviští nějak rychleji :-D

16 Intuice Intuice | E-mail | Web | 21. února 2016 v 21:44 | Reagovat

Připomíná mi to pocity z mého dětství. Tatínek mi pořád vštěpoval do hlavy: Počkej, až... budeš dělat přijímačky, až budeš dělat maturitu, až půjdeš prvně do práce, až budeš vydělávat. Spíše to byly výhružky, co bude, až. A já pořád čekala a čekala s obavami, co mne ještě čeká.

17 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 22. února 2016 v 18:30 | Reagovat

[16]: Tak, jak o tom píšeš, tak to vážně asi působilo dost stresově až by se jeden začal bát, co bude až....

18 Intuice Intuice | E-mail | Web | 22. února 2016 v 18:42 | Reagovat

[17]: No a pak, až jsem byla dospělá, jsem pochopila, jak je svět krásnej a žádné až být nemusí. Žiju současností. I Na mém blogu to mám jako motto. .-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama