Moje zájmy, koníčky a jorkšírka Barunka

Co je lepší nevědět?

6. září 2015 v 16:25 |  Tak jde život
Každý rodič si přeje vědět o svých dětech téměř všechno. Pokud jsou malé, vlastně by to tak mělo být a je to v pořádku. Děti rostou, navštěvují školku, školu, učňák nebo střední školu a i tehdy chceme o svých ratolestech vědět co nejvíce. Jaké mají kamarády, co dělají a co je zajímá ve volném čase, jaký mají prospěch, kde je třeba přidat, kde by bylo dobré naopak ubrat.Dětičky stárnou, škola končí, nastupují do zaměstnání, nacházejí si partnery, začínají se osamostatňovat, vylétají z hnízda a začínají žít své životy.
A tady přichází to období, kdy bychom my rodiče už do života dospělých dětí neměli tak zasahovat a měli bychom jim dát prostor pro jejich zvolený způsob života.
Tady byl ale právě můj problém. Jsem zvědavá, tudíž vyzvídám a dokážu si občas i pěkně rýpnout. Moje zvědavost se mi už něklikrát vymstila. Zatímco mladí už dávno o nějakém problému nevěděli, já ho v hlavě neustále převracela, nemohla jsem spát, nervovala jsem sama sebe.Vzpomněla jsem si na svoje rodiče, kteří se nikdy na nic nevyptávali a do dneška nevyptávají. Co jsme jim s manželem řekli to akceptovali, ale nic víc.
Můj muž je také člověk, který věci bere tak, jak jsou a do života našich dávno dospělých dětí nijak nezasahuje. Pomůže, když je třeba, ale rozhodně nevyzvídá.
Trvalo mi hodně dlouho (a ještě občas se musím zadržet) než jsem konečně pochopila, že teď už fakt nemusím vědět všechno a že je občas lepší nevědět. Vlastně i pro své vlastní dobro. Vyslechnu, pokud můžu, pomůžu a svojí vrozenou zvědavost se snažím držet na uzdě (někdy je to fuška).
Ale musím se přiznat, že se mi fakt ulevilo (asi nejenom mě).
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | Web | 6. září 2015 v 16:39 | Reagovat

Myslím si, že většina "dětí" by popsala ono "vyzvídání" jako hroozně otravnou záležitost. Taky to takhle občas se svými rodiči mívám a i když mě to někdy až štve, tak jsem na druhou stranu docela ráda, protože tohle neustálé vyzvídání je pro mě známkou toho, že o mě mají rodiče zájem i v dospělosti a že mě mají rádi. Takže nakonec díky za to :D!

2 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 6. září 2015 v 17:05 | Reagovat

Jani, děkuju za názor i návštěvu :-)

3 Natas Natas | Web | 6. září 2015 v 17:59 | Reagovat

Nad článkem jsem se pousmála. Vzpomněla jsem si na svoji matku, z které občas kvetu, ale mám ji ráda, nedám na ni dopustit. Vždy se nad její přehnanou aktivitou zasmějeme. Nevyzvídá, protože už od mala se jí se vším svěřuji. Radí mi většinou dobře, ale jsou témata, ve kterých se prostě neshodneme.

4 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 6. září 2015 v 18:10 | Reagovat

[3]: Moji dospěláci ze mne taky určitě kvetou, přesto si myslím, že vztahy máme dobré. Ale už je to se mnou fakt (snad) lepší :-D

5 Jarka Jarka | Web | 6. září 2015 v 18:51 | Reagovat

Tak toto neznám. Stejně, jako se mi nikdy do života nepletla moje maminka, tak já se snažím neplést svým dospělým synům. Je ale fakt, že jsem ráda, že maminku stále ještě mám a že se jí můžu se vším svěřit sama a ne proto, že vyzvídá a to samé funguje u našich kluků. Zvlášť ten mladší, ze kterým jsem víc, je velice sdílný a často spolu probíráme jeho starosti i radosti. :-D

6 Jarka Jarka | Web | 6. září 2015 v 18:52 | Reagovat

[5]: ... se kterým... :-x  :-?

7 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 6. září 2015 v 19:08 | Reagovat

[5]: Každý jsme jiný, ale fakt už jsem se poučila, alespoň si to myslím :-)

8 Kosáček Kosáček | E-mail | Web | 6. září 2015 v 22:58 | Reagovat

Nejdřív díky za návštěvu. My mámi to máme stejné, máme o ty naše ratolesti strach a dlouho nám trvá, než zjistíme, že jsou už dospělí. Mám to taky tak, na venek už ale chápu, že je velký, ale v s srdci je stále malým chlapcem, který mamku potřebuje. :-)

9 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 6. září 2015 v 23:03 | Reagovat

[8]: Taky to tak cítím, ale sama si pamatuju, že jsem rady dospělých taky moc nemusela :-)

10 Ježurka Ježurka | Web | 7. září 2015 v 16:39 | Reagovat

Jo, jo, je to s námi, maminkami, někdy kříž. Já se snažím absolutně akceptovat život svých dětí a pokud možno, moc nesonduji. Jsou na mne ale hodní, protože se svěřují většinou často a sami. Moje maminka byla taky taková, ale čím je starší, tím toho chce vědět víc. :-)

11 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 7. září 2015 v 16:55 | Reagovat

10: Moji rodiče (86, 85) jsou v tomto ohledu naprosto v pohodě. Také nesondují, ale my s bráchou se také svěřujeme sami. Moje děti se svěřují také, ale já pořád měla pocit, že málo (blbka, co?) :-D

12 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 8. září 2015 v 0:16 | Reagovat

[9]:Je ten koloběh života stále stejný a dnes bych nějakou tu radu od maminky brala, bohužel už mi neporadí.

13 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 8. září 2015 v 17:23 | Reagovat

Máš úplnou pravdu. Někdy trvá opravdu dlouho, než nám starším dojde, že děti už jsou dospělé a mají vlastní život. Naučit se nevyzvídat a respektovat je, dá práci, ale jde to. O to lepší jsou potom vzájemné vztay. Díky za návštěu u mne a pochvalu mého dílka. Můžeš zavítat častěji, když budeš chtít.

14 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 8. září 2015 v 18:54 | Reagovat

[13]: Díky, určitě zavítám častěji :-)

15 Helena Lišková Helena Lišková | E-mail | Web | 11. září 2015 v 5:44 | Reagovat

Tak já jsem zas taková, že moje mamka se vyptávat nemusí a všechno jí hlásím. :-D Je to moje taková kámoška a "vrba", která mě vyslechne. Jen občas pak říká "to mně raši neříkej, nemusím vědět všechno" :-D

16 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 11. září 2015 v 11:01 | Reagovat

Helo, tak by to asi mělo být. Taková "vrba" je k nezaplacení, někdo má takovou kámošku, někdo mamku. Občas jsou ale věci, které se přeci jenom lépe svěřují kámošce. Znbám to i ze své osobní zkušenosti :-)

17 Iris Iris | E-mail | Web | 12. září 2015 v 14:01 | Reagovat

Jo, někdy je fakt lepší nevědět, jenže ono je to hodně těžký, když jsi rodič a máš zodpovědnost, byť jsou děti už starší, ale když pořád bydlí pod jednou střechou.....

18 Jana Jana | Web | 12. září 2015 v 20:09 | Reagovat

Máš pravdu, někdy je lépe nevědět. Taky jsem taková, že pak nemůžu spát a v hlavě se mi všechno honí pořád dokola.

19 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 14. září 2015 v 14:42 | Reagovat

[17]: Pokud bydlí doma, tak je to složitější, to bohužel někdy člověk vidí věci, které by fakt raději neviděl :-)

20 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 14. září 2015 v 14:46 | Reagovat

[18]: Přesně tak, když už se blíží druhá hodina ranní vyřeší to půlka "hajáska" (prášek na spaní) :D

21 Natty Natty | Web | 18. září 2015 v 3:31 | Reagovat

Evi, je dobré nechat dětem prostor a nezasahovat zbytečně do života. Jejich tajemství jsou opravdu jejich a je jen na nich, kolik nám jich svěří. A je jedno, zda jsou malí nebo už ve věku, kdy budou pomalu vyvádět i ony "z hnízda". :D Pěkný den. :-)

22 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. září 2015 v 14:02 | Reagovat

Máme to trochu rozdílné. Nejstarší nám řeknou jen na co se zeptáme, přitom čekají, jestli se budeme zajímat: prý však jste se neptali. Prostřední snacha mi sděluje všechny novinky, co se děje, plánuje, samozřejmě intimní věci ne, ani bych to vědět nechtěla, nejmladší, ač byl nejdéle doma sděluje jen až co musí, když potřebuje pomoc nebo se ptá, jestli něco nepotřebujeme. Prostě žijeme každý svůj život , já se jim s našimi starostmi také moc nesvěřuji. Ale v duchu je člověk stejně pořád našpicovaný a má strach o všechny z rodiny. To je myslím normální. :-)

23 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 18. září 2015 v 18:11 | Reagovat

[21]: Myslím, že už jsem se poučila. Neptám se, přesto jsem ráda, když se svěří a musím říct, že spolu vycházíme v pohodě :-)

[22]: To máš pravdu, starost je pořád. Moje babička říkala, že malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti. A s tím musím jen souhlasit :-)

24 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 22. září 2015 v 17:51 | Reagovat

Evi věřím, že si děti odfoukly, že už není maminka tak zvědavá. Věřím taky, že tě nebýt za zvědavou stojí mnoho úsilí. U nás je to manžel, kdo se pídí potom - co, proč a jak. Já mu říkám, nech toho, až budou potřebovat přijdou a pak přilož ruku ke zdárnému konci. Rozčiluje mě tím a děti taky, no má co chtěl, děti a já jsme ve spojení a většinou to končí slovy - taťkovi nic neříkej. Pak se diví, že jej obešly a vše vyřešily bez něj a v klidu. Většinou vidí děsivý scénáře už dopředu. :-)

25 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 22. září 2015 v 18:17 | Reagovat

To byl přesně můj případ, hororový scénář už dopředu. Musela jsem se srovnat taky i kvůli sobě, protože pak pracovaly nervíčky. Teď už je fajn :-D

26 Van Vendy Van Vendy | Web | 27. září 2015 v 19:21 | Reagovat

Nevědět vše je opravdu lepší. Za prvé, dospělé děti už mají vlastní život, své průšvihy, i své radosti. Určitě žijou jinak, než by si představovali jejich rodiče, jak by měli žít, ale je to jejich život. I se všema chybama, které život přináší.
Proto je lepší opravdu nezasahovat. Pomoct, když je potřeba, nechat je u vědomí, že se můžou na vás obrátit, ale nechat jim volná křídla.
I když to asi bolí a i když je těžké s tím bojovat. 8-)

27 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 28. září 2015 v 16:44 | Reagovat

[26]: Je to pravda, i my jsme si chtěli od začátku žít život po svém. Ale někdy to člověku nedá. Přesto už pozoruju z povzdálí a když je třeba, samozřejmě pomůžu :-)

28 Van Vendy Van Vendy | Web | 28. září 2015 v 19:40 | Reagovat

[27]: Výborně,to chválím!
Navíc, získáš víc času sama pro sebe, pro své koníčky. Nejsmutnější mi totiž připadá - žít jenom pro děti. V životě je toho spousta, co se ani nedá zvládnout, tak proč se do něčeho nepustit a něco nevyzkoušet.
Jako třeba ty relaxační omalovánky. Kdy by tě předtím napadlo si něco takového pořídit? :-)
(doufám že nevadí tykání, na blogu tykám téměř všem) ;-)

29 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 28. září 2015 v 23:47 | Reagovat

[28]: Jsem ráda za návštěvu a tykání mi nevadí :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama