Moje zájmy, koníčky a jorkšírka Barunka

Srpen, který se nezapomene

Dnes v 14:00 |  Tak jde život
Ne, není to "ten" srpen, tentokrát myslím srpen v roce 2002. Měli jsme tenkrát s manželem dovolenou, byli jsme, jak jinak, na chatě a celé dny proseděli u televize a sledovali tu hrůzu, která se na nás z obrazovky valila. Tolik něštěstí, které s velkou vodou mnozí prožívali přineslo v několika případech i daň největší, lidský život.
Nedokážu si představit, co všechno lidé museli prožít a vytrpět, protože to ví skutečně jenom ten, kdo si to všechno prožil na vlastní kůži. Smekám před nimi a obdivuju za to, že se dokázali postavit osudu a znovu začali budovat a opravovat svoje domy a zahrady prakticky od začátku.
Nabízím několik unikátních fotografií od mého bývalého kolegy ze zatopené Prahy, konkrétně z Karlova mostu a Kampy.






Bruncvík před záplavami a při záplavách

 

Na zahradě

Úterý v 14:00 |  Tak jde život
V letošním létě trávíme hodně času na naší zahradě. Občas vyrážíme na výlety nebo na kratší pobyty, ale moc rádi se na zahradu zase vracíme. Nejsem pěstitel zeleniny, ale kytičky a bylinky mít musím. V jezírku letos moc leknínů nekvete, zřejmě to bude loňským zásahem. Ono není nijak veliké a tak bylo nutné lekníny trochu zredukovat, protože se celkem živelně rozrůstají. Asi jsme redukovali trochu víc ...



Pletení z papíru

11. srpna 2017 v 13:30 |  Moje tvoření
Znáte pletení z papíru? Narazila jsem na tohle motání asi před třemi lety a upletla jsem pár malých kulatých košíčků, které používám jako obaly na květináče a jeden hranatý košíček na papírové kapesníčky. Letos jsem se do toho dala zase, v altánku na chatě se s prací můžu pěkně roztahovat a závěrečná úprava košíčků venku také nikomu nevadí.
Základem jsou papírové ruličky, kreré musíte pomocí špejle smotat. Na jejich výrobu se používá bílý kancelářský papír, staré noviny, v mém případě to byly staré Zlaté stránky, které jsou tak tlusté, že bych mohla motat minimálně ještě rok.
Zatím fakt stačilo, ale určitě se k tomu ještě někdy vrátím.
Hotové, upletené košíčky jsem natřela lesklým Balakrylem, ale způsobů konečné úpravy je více. Často se ruličky moří na požadovanou barvu ještě před samotným pletením. Vyhovuje mi tento způsob, košíčky jsou po natření barvou pevnější.
Na internetu najdete velkou spoustu nápadů, návodů a ukázek zručných pletařek. Některé dámy jsou opravdu hodně šikovné, dokáží uplést třeba i koš na prádlo nebo různé obaly a dekorace.
Já jsem upletla opravdu to nejjednodušší , mám z toho radost a jsem na to pyšná.


Před úpravou





Po úpravě barvou


 


Seznamte se

8. srpna 2017 v 14:00 |  Hrátky s češtinou
Se svojí starší sestrou Simonou se snášíme skoro stoprocentně.
Simona slaví svátek se svými starými spolužáky. Slavnostní stůl se samými specialitkami, suši, salámky, sektem. Slavnost sponzoruje slivovicí stále spokojený strýc Sváťa.
Se smrákáním slyšíme sarkastickou, sprostou sousedku Součkovou. Stupidně se směje, sýčkuje, sprostými slovy sužuje sváteční společnost. Střízlivý strýc Sváťa samozvané sousedce Součkové spílal. Schlíplá semetrika stačila simulovat selhání srdce, spánek, schizofrenii.
Společná sváteční slavnost Simončiného svátku se stala senzačním setkáním spolužáků, sourozenců, skotačivých seňor, seňorit. Super show!




Z jihu do hor

5. srpna 2017 v 13:30 |  Tak jde život
Jižní Čechy jsme vyměnili na pár dní za Krkonoše. Udělali jsme si dvoudenní výlet jednak za dcerou a také nás nalákaly houby, které tam v minulých dnech hojně rostly.
Vedro se nevyhnulo ani našim nejznámějším horám, a tak jsme pondělní odpoledne trávili koupáním v krásném kempu Dolce nedaleko Trutnova. Teplota vody tedy nebyla úplně podle mých představ, ale koupali jsme se a v tom horku to bylo fakt příjemné.





Navečer jsme na zahrádce grilovali výborně naložené masíčko a čerstvá zelenina ze zahrádky také neměla chybu.
Druhý den ráno jsme vyrazili na houby a přestože nám místní tvrdili, že houbařské žně prozatím skončily, domů jsme si houby dovezli. U nás zatím neroste vůbec nic, tak z nich mám velkou radost a už se těším na houbovou omáčku.
Houby ráda sbírám, ráda je jím, jenom to čištění a krájení mě nebaví, ale jinak to, bohužel, nejde.




Na dovolenou, ale nejen tam

1. srpna 2017 v 13:30 |  Knihy a knížky
Sandra Brown je také jedna z mých oblíbených spisovatelek . Narodila se v Texasu, kde žije se svým manželem. V životě vystřídala mnoho pracovních profesí, živila se jako herečka, manažerka, modelka a televizní reportérka. Po vyhazovu z práce začala psát a protože se její romány okamžitě staly velmi oblíbenými, pro psaní se rozhodla natrvalo.
Takže nevěšte hlavu, pokud v práci dostanete padáka. Může to být úspěšný začátek vaší nové kariéry.
Její knížky jsou velice čtivé. Mají potřebné napětí, často nechybí milostná zápletka, mnohdy velmi zajímavé prostředí a děj plný zvratů, který vás stále nutí číst a od knížky téměř neodcházet.
Zatím moje poslední přečtená kniha se jmenuje Reportér.



Uznávaný reportér se vrací z Afghánistánu a jeho informátor z FBI mu sděluje zajímavé, nové informace k případu, který se stal před čtyřiceti lety. Samozřejmě ví, že by to byla reportáž opravdu mimořádná a začne se případem zabývat. Seznamuje se s mladou vdovou, která je s případem spojena. Když je zavražděna mladá chůva jejích dvou dětí, dochází k obratu, při němž se reportér pouští po stopě zločinecké dvojice a odhaluje mnohá překvapitvá tajemství.
Napínavý i vášnivý román o nemožnosti uniknout sami sobě a o lžích, které kolikrát říkáme sami sobě, abychom přežili.



Něco lehkého na zub

28. července 2017 v 13:30 |  Vaření, smažení, pečení
Léto nabízí spoustu čerstvé zeleniny, kterou se snažím využívat co možná nejvíce, a tak nabízím dva recepty, které máme rádi.

Pečená zelenina

1 lilek
1 cuketa
3 papriky
2 cibule
8 stroužků česneku
slanina nebo šunka
olivový olej
sůl, pepř

Zeleninu nakrájíme na kostky, šunku na proužky a vše promícháme. Vložíme do zapékací misky, zalijeme trochu olivovým olejem, přikryjeme alobalem a pečeme při teplotě 200 stupňů 30-40 minut. Občas promícháme.


Cuketová nádivka


2 hrnky nastrouhané vymačkané cukety
1 hrnek polohrubé mouky
1 hrnek strouhanky
1/2 hrnku oleje
3 vejce
1 malá lžička prášku do pečiva
šunka nebo slanina na kostičky (nemusí být)
koření podle chuti ( dobromysl, petrželka, tymián, česnek)

Všechny suroviny smícháme v míse včetně žloutků. Z bílků vyšleháme sníh, který vmícháme až nakonec. Pekáček nebo zapékací misku vyložíme pečícím papírem nebo vymažeme máslem a pečeme při teplotě 180 stupňů cca 45 minut.





Pomalu se loučíme

24. července 2017 v 13:30 |  Tak jde život
S Jihočeským krajem se pomalu loučíme, a tak ještě posledním navštíveným městem byl Jindřichův Hradec. Město má pro své návštěvníky spoustu lákadel, mezi ty hlavní patří například hrad a zámek se zahradou a renesančním Rondelem, černá kuchyně, ve které vařila Bílá paní kaši pro místní chudinu, Krýzovy jesličky, největší lidový mechanický betlém na světě. Výlet si můžete udělat parníkem nebo úzkokolejkou do oblasti Česká Kanada.
Při zpáteční cestě domů jsme nemohli opomenout vodní zámek Červená Lhota, kde se také natáčely pohádky a filmy, např. Zlatovláska nebo Svatby pana Voka.
Zámek nabízí k prohlídce nádherné interiéry, které byly v této podobě obývány až do roku 1945. Projít se můžete anglickým parkem nebo se lodičkou projet po zámeckém rybníku.
Zámek Červená Lhota byl Národním památkovým ústavem zařazen mezi trojici nejpohádkovějších hradů a zámků v ČR. A jako v pohádce se tam určitě budete cítit.




Zámek princezny Krasomily

21. července 2017 v 13:30 |  Tak jde život
Při pobytu v Třeboni jsme vyrazili na výlet, na zámek Hluboká. Byla jsem doslova nadšená, vidět totiž tu nádheru na vlastní oči stojí opravdu za to.
Brány zámku pyšné princezny Krasomily jsou otevřené po celý rok. Můžete navštívit bohaté interiéry v několika prohlídkových okruzích nebo zvolit venkovní prohlídku s návštěvou zámeckého parku s cizokrajnými dřevinami.
Zámek patřil Schwanzenbergům, kteří zde bydleli do roku 1939. Poslední majitel Adolf emigroval před nacisty do zámoří a do Československa se již nevrátil. V roce 1945 byl zámek zestátněn.

Vezměte za kliku a můžete se kochat ...




Třeboň, město nejen rybářů

18. července 2017 v 13:09 |  Tak jde život
Na červenec jsme si naplánovali návštěvu lázeňského města Třeboň. Čtyřdenní pobyt s wellness balíčkem byl zajištěn v příjemném hotelu Zlatá hvězda přímo na náměstí historické části města. Že se jedná o rybářskou oblast poznáte samozřejmě podle velkého počtu nádherných rybníků i sádek plných třeboňských kaprů, z nichž mnozí skončí na našich vánočních stolech jako tradiční pochoutka.
Dalším znakem jsou místní restaurace a hospody, které snad všechny mají na jídelním lístku hned několik druhů ryb v různých úpravách. Několik způsobů úpravy kapra jsme nemohli neochutnat, zvláště když v celé porci nenajdete téměř žádnou kostičku. Kapr je výborná ryba nejenom jako klasika s bramborovým salátem, navíc v místních restauracích naprosto čerstvý, prostě bez chybičky.
Třeboň se nám líbila, zvláště stará část města se zámkem a přilehlým parkem. Procházkou po hrázi rybníka Svět jsme se dostali k novogotické stavbě Schwarzenberské hrobky, postavené ve tvaru šestiúhelníku. Nahlédli jsme do děkanského kostela Panny Marie Královny a sv. Jiljí, zmiňovaný jako farní už v roce 1280 a nakonec navštívili pivovar Bohemia Regent.




Kam dál